1. 10. 2020
Foto Penzion Heřmanice / Wikimedia Commons
Stavba rozhledny na polské straně Králického Sněžníku bohužel už začala. S tímto projektem nesouhlasíme: vidíme v něm vážné narušení jedné z nejcennějších přírodních lokalit na Moravě. Horských poloh okolo 1400 metrů s jejich unikátními podmínkami máme zkrátka příliš málo na to, abychom je takto dávali v plen tržnímu hospodaření.
V diskuzích se objevují dva liché argumenty, které bychom rádi vyvrátili. Zaprvé, „rozhledna přece na Sněžníku v minulosti stála, tak proč ji tam nevrátit“. Ano, stála tam vybudována v letech 1895–99 obrovským úsilím a odhodláním lidských sil (a nejen lidských – viz doprava materiálu). V době, kdy dělníci mohli na vrcholu Sněžníku pracovat jen několik měsíců v roce, a to ještě jen při příznivém počasí. A hlavně v době, kdy turistická výprava na rozhlednu nutně znamenala celodenní pěší výšlap. Oproti tomu dnes naprostou většinu práce obstará těžká technika a většina turistů se pomocí dopravních prostředků (nově i elektrokol…) přibližuje vrcholovým partiím téměř na dohled. Proto se nám zdá pošetilé odkazovat na turistiku z přelomu 19. a 20. století. Nebudeme přece stejně trapně argumentovat tím, že „rozhledna tisíce let na Sněžníku nestála, tak proč teď….“. Zdá se nám necitlivé vlamovat se svým turistickým zázemím do cenné přírodní rezervace jen proto, že to za cizí peníze snadno technicky dokážeme.
Druhý falešný argument stojí přímo v základech projektu – totiž lživé tvrzení, že se s rozhlednou významně nezvýší počet turistů na Sněžníku a související zatížení lokality. Odhad v projektu je zvýšení o 10–15 procent. To samozřejmě není pravda: rozhledna jako atraktivní cíl přitáhne násobně větší počet turistů z polské strany i např. z obřího turistického projektu na blízké Dolní Moravě.
Letošní bagry a výkopy na vrcholu Sněžníku jsou menší problém – tím větším je turistický nápor, který to do budoucna přinese, a hrozba salámového ukrajování z ochrany horské přírody. K rozhledně je totiž potřeba přístupová cesta; po cestě je logické jezdit, a kde je jednou cesta i provoz, tam se další výstavba přece už nabízí či dokonce stává nutnou. Otázka rozšíření o sociální, telekomunikační a další servisní zařízení je tak jen otázkou času, ne principu.
Řadu důvodů pro odmítnutí stavby věže a souvisejících činností zveřejnil Miroslav Vinkler. Nesouhlas s plýtváním finančními prostředky na zcela zbytné projekty zaznívá také z polské strany. Dne 20. 9. 2020 dostalo i české ministerstvo pro místní rozvoj petici polských občanů, která nesouhlasí se stavbou věže a s dotací, kterou poskytuje tomuto záměru česká strana. I když – podle informací, které máme ze Správy ChKO Jeseníky – část příspěvku MMR směřuje do obce Králíky, mělo by ministerstvo přehodnotit svou faktickou podporu výstavbě rozhledny dřív, než EU začne jednat o zrušení dotace na změněný projekt.