1. 7. 2022
Zatímco univerzitní města v těchto měsících diskutují o mezích důvěrného chování pedagogů ke studentkám, regiony nabízí jiné „subtilní otázky“ tohoto typu. Například zda je vhodné propagovat hudební festival pomocí výjevu z hardcore pornofilmu.
Přesně tím totiž nedávno oblepili Šumperk pořadatelé místního podzimního festivalu Džemfest. Pravda, na jejich plakátu nejde o scénu explicitní. Výjev pochází ze začátku snímku, kdy se teprve „jde na věc“. Drobná blondýnka se tu (s amatérsky dokreslenými doplňky) směje na gauči a z pozadí ji se zájmem sleduje pět svalnatých černochů ve spodním prádle. Kde je tedy přesně problém? Problém je, že se tu festival pro publikum rozličného věku propaguje buranskou sexuální narážkou, která je v kontextu obrázku jednoznačná: „Víc zábavy, než jste doufaly“. (Ano, s ypsilonem na konci, tedy v ženském rodě.) Zarazí to o to víc, že nejde o punkový koncert někde v garáži, ale o akci požívající letitou finanční podporu ze strany Olomouckého kraje i města Šumperka.
Propagační plakát Džemfestu 2022. Zdroj: facebooková stránka festivalu.
S ironickým oceněním „Sexistické prasátečko“ má festival své zkušenosti už z minula, a tak není potřeba si brát servítky. Pořadatelé si asi jen zapomněli všimnout, že se nepíše rok 1996, a plakát je z jejich strany prostě hloupá klukovina. A protože kluci – i kdyby jim táhlo na padesátku – svoje klukoviny nepřiznávají, můžeme očekávat řadu trapných klukovských výmluv, na které zde pro jistotu rovnou odpovídáme.
1) „Jaký sexismus? Vždyť je to fotka z přátelského doučování.“ – Dovolíme si ušetřit čtenáři těch pár minut googlování. Scéna pochází z filmu s pornohvězdou Piper Perri z roku 2015, s názvem „Orgy is the new black“ (parodie na vězeňský seriál „Orange is the new black“).
2) „Asi doma hodně koukáte na porno, když jste to poznali.“ – Po dvaceti letech s internetem bychom těžko předstírali, že jsme v životě neměli před očima pornografický materiál. Není ale třeba mít zrovna moc „nakoukáno“, aby člověk v úvodním snímku rozpoznal klišé, které podle žánrového schématu pokračuje skupinovým sexem v představitelných i méně představitelných konstelacích.
3) „To není sexismus, ale marketing.“ – Bezpředmětné. Marketingové účely jsou pro sexismus ne omluvou, ale spíš přitěžující okolností.
4) „A o co jde, vždyť se na té fotce nic neděje.“ – Ano, očekávat můžeme i takovéto vyviňování v nejlepší tradici české vyčůranosti a moravského buranství. Mrk mrk, však všichni víme. Problém je, že v takto budované atmosféře může kterákoli mladá žena na festivalu, včetně těch pod osmnáct, očekávat leccos. Ne sice asi hned znásilnění na záchodcích, tak zlé to nebude, ale zato možná nějaké to osahávání („o co jde, já jsem to tak nemyslel“, respektive „říká si o to“) a zajisté dostatek prvotřídního slizkého humoru. „Tak co, holky, přišly ste na ty černý banány, ha ha?“
5) „Jste rasisti. Proč by si nemohla bílá holka užít s černochem?“ – Jistě, proč by nemohla. O to ale nejde. Jde o to, zda mají být idiotskými narážkami ohledně drsné soulože s pěti muži zároveň na festival lákána místní nezletilá děvčata. Přinejmenším rodiče, kteří se chystají pustit své děti na akci s Pokáčem a jeho roztomile didaktickými texty („Díky, nechci slevu totální / Já mám radši farmu lokální…“), tím asi budou poněkud překvapeni.
Myslíme si, že sexismus na plakátech Džemfestu není akademická otázka – je to věc každého, kdo v Šumperku vychovává dceru nebo vnučku. Dokud podobné věci nebudou široce zřejmé, budeme si v podhůří Jeseníků na kulturní město jenom hrát.
Radek Ocelák, Eliška Svobodová
Autoři jsou členové Zelených, oblastní základní organizace Jeseníky.